Poselství a zamyšlení pro vás při čtvrtku

 Dnes se mi přihodily, či mne potkaly, můžete si to nazvat každý podle svého náhledu a pohledu, dvě naprosto protichůdné věci a tak jsem si řekla, že si místo plánované jiné práce sednu a napíšu vám o tom, protože někdy je třeba se zase jednou jen tak zastavit a vypovědět svůj, či jiný příběh.

Dopoledne mne volala paní, co si u ní vždycky objednávám nádherné svíčky partylite a omlouvala se mi moc, že se objednávka pozdržela, protože se minulý pátek dozvěděli, že její otec, žijící v Chorvatsku, má rakovinu a to slinivky břišní. Jak asi víte, tento typ rakoviny patří k těm nejhorším a je jen mizivé procento naděje na přežití. Navíc u něj je prý již v pokročilém stadiu. Její maminka, co u ní žije tady v Rakousku, ihned dala výpověd v práci a jela za ním, což by bylo pochopitelné, jenže jako vždycky,aby to nebylo tak jednoduché, měla máma jen půl roku do penze...takže ted to dcerka musí dát nějak do pořádku i po stránce zajištění penze pro mámu, navíc se s otcem před casem pohádala, dělal jí výčitky, že upřednostnuje svou rodinu a ne jeho - otce...

a druhý dnešní protichůdný příběh - byl tu řemeslník z nábytku opravit naši garderobu, měla jsem zrovna puštěnou nádhernou muziku od Shanti Tybetyia a tak když byl hotov - mimochodem odvedl svou práci perfektně- dali jsme si od George DeLonghi nespresso kafíčko a trošku dali i řeč. Jeho přítelkyně čeká miminko a má strach, aby nepotratila, protože se jí to již 2x předtím stalo,ale už mají jednu krásnou zdravou holčičku a ted by to měl být kluk,tak se moc na to nové miminko těší (hned jsme se při té příležitosti domluvili,že miminku budu posílat reiki a že paní přijde si nechat udělat i Bachovy kapičky)a moc hezky jsme si povídali i o hudbě. Vidět mne manžel, tak asi omdlí. Nuž, někdy je to o úplně něčem jiném, než si ti naši muži myslí,že.

Tím jsem chtěla říci - všimli jste si: smrt a život. Starosti a radosti. Vlastně je to symbolické - narodíme se a zemřeme. To mezi tím, jaké to bude a co si s sebou vezmeme na příště, už záleží jen a jen na nás. My lidé, jsme někdy opravdu směšní. Lpíme na mareriálních hodnotách, soutěžíme mezi sebou, at už profesionálně, či jen tak v životě samém, svazujeme strachy sebe, nebo i jiné kolem nás, jsme plni pocitu viny, či viníme ty ostatní, naříkáme, proč je na světě vůči nám tolik nespravedlnosti, nebo naopak tiše jen trpíme, rozčilujeme se nad tím, jaký život vedou ti ostatní, nebo jen tiše nečinně přihlížíme....

Chodí mi vzkazíky typu: já se osobně do života nikomu nemíchám, tak proč to dělají ti ostatní mně, jak se proti tomu mám bránit, přeci nemohu jen nečinně stát a nechat na sebe plivat špínu, trpět to zlo...
Ne, není vůbec třeba nečinně stát a jen čekat, právě naopak, pokud se aktivně životu a jeho výzvám nepostavíte, bude vás stále znovu a znovu srážet k zemi. Ti silnější a zkušenější z vás už se zase na vlastní nohy za nějakou dobu postaví, ale ty slabší jedince to může jednoho krásného dne srazit na té zemi doslova.

Jenže co ted, dle mých rad, když se začnete tedy bránit, přitáhnete na sebe z vesmíru jako magnet to, že se budete muset stále a stále znovu obhajovat a bránit a z toho kruhu nebude východiska. Jenže ono je to zase o tom, že všichni jsme Jednota a pokud to nepochopíme, nebude to jiné. Já úplně slyším, jak namítáte, ano, já to přeci už chápu a dělám to tak,ale jak k tomu donutit ty ostatní, aby se změnili, aby tohle či tohle už nedělali...

JAK TEDY: jediné východisko je ZMĚNIT sebe, pokud to dokážete, změní se i vše kolem vás. Krůček po krůčku,ale jistě směřujte do svého středu sebe samého.

JAK: neexistuje jeden univerzální návod, to by bylo moc jednoduché, ale už tím, že čtete knížky, díváte se na filmy, povídáte si mezi sebou...už tím začínáte. POkud si přečtete nějakou moudrost, zkuste si ji příště načisto přímo v terénu. Začněte třeba malými tréninky něčeho, co byste nikdy - samozřejmě v dobrém slova smyslu - nikdy neudělali. Začněte se třeba od této chvíli stále usmívat, na sebe, na lidi kolem sebe. Začněte být třeba více vděční, už jen za to, že tady na této Zemi jste, za to, že máte nohy, které vás nosí, zuby, které vám pomohou rozkousat stravu, nos, který vám pomáhá dýchat, děti, které mají možnost chodit do školy, partnera, který vás má rád, kamarádku, co vás vždy ráda vyslechne,ale i za mnohem menší věci, za lžičku, která vám zamíchá ranní kávu, za sůl, která vám udělá jídlo chutnější, za trávu, která vám roste jen tak pro radost před domem, za stromy, které vám čistí vzduch, které je potřebný k vašemu životu...

Hodně z vás má znovu a znovu tendence někomu pomáhat, což je především nám, ženám, navíc přímo vlastní. Což je naprosto v pořádku, ale než někomu začnete pomáhat, požádejte ho o jeho souhlas. Ano, někdy můžete pomáhat třeba i tkzv. neviditelně, ale v tom případě to udělejte velmi jemně a nevtíravě.
A tak bych mohla pokračovat donekonečna.

Další věc je třeba ta, což mi též píšete, že si chcete u někoho něco objednat, či objednat pro někoho jiného, jedno, zda jsou to energetické obrázky, věci z korálků, kamínků, či třeba zrovna i ty kursy reiki aj. a zlobíte se, že to má ten dotyčný moc drahé a předražené. A já trpělivě odpovídám, že to má drahé adekvátně svým znalostem, vědomostem a také že je to jeho projev úcty sám k sobě. Neberu zde v potaz v tuto chvíli lidi, kteří nabízejí služby a výrobky a ony neodpovídají opravdu té ceně. Ale i zde vás to nemusí trápit, protože takovému člověku ani ty peníze štěstí nepřinesou, pokud prodá něco o čem ví, že to neodpovídá ceně, jen aby rychle něco prodal za každou cenu, za čas může zcela jistě zavřít krám. Lidé poznají, kde a co skutečně odpovídá té ceně, lidé se nedají jen tak oblafnout a tak si u takového člověka objednají asi jen jednou.
A i zde si dávejte pozor na myšlenky: když řeknete třeba: ten má ten kurs/výrobek tak strašně drahý/předražený, tak už v tuto chvíli dáváte myšlenkou signál do vesmíru, že je to pro vás skutečně drahé a tak vše bude tedy drahé vždy...že si to nemůžete dovolit a tak si to nebudete moci dovolit nikdy...

Asi si říkáte, tohle všechno nemám asi šanci nikdy pochopit, ale ano, pokud máte opravdu zájem se sebou něco dělat, pochopíte za čas přesně a dokonce všechno to, co právě říkám, sami. Sami k tomu dojdete a sami budete mít ze sebe dobrý pocit, že jste tam, kam jste až došli. Někteří z vás jsou na samém začátku, někteří už se pohli a jdou ještě trošku ztuha, ale už jdou na té své správné Cestě, jiní už si na ní skoro frajersky jistě vykračují a někteří už po ní jdou, aniž by z ní někdy uhnuli, protože Cesta je cíl, ne to, za čím se stále honíme. Dosáhneme sice svého vytčeného cíle, ale už je tu hned další a další za ním a nikdy to nekončí. CESTA SAMA je cíl, na to nikdy nezapomínejte.

Tak vám všem přeji, at ji naleznete a kráčíte po ní jistěji a moudřeji než třeba doted.

A nezapomente: Byl by to nudný svět, kdybychom byli všichni stejní.

 

Kalendář akcí

01.09.2020 00:00
 Reiki Drumming Dovoluji si Vám představit můj nový kurs reiki Drumming...

Kontakt

Reiki-oasa Iva Höllmüller 043-699 1908 4263 iva.hoellmueller@gmail.com