Chorvatsko - Lokrum

 Ostrov s vůní eukalyptu, mořští ježci v mrtvém moři a modlitby ztracených mnichů

 

 Cikády překřikují jedna druhou, čekajíce předtím netrpělivě 17 dlouhých let pod zemí v podobě nymf na své probuzení. Šustěním svých ještě neoschnutých šedostříbrných křídel rozhání vzduch hustě prosycený vůní květin, eukalyptových silic, rozkvetlých

magnólií i solí moře. Jen vlny tříštící se na své pouti o strmé sklaní útesy je občas přehluší.

Zahalený do ranního krajkoví mlžného tajemného oparu, zalit slunečními paprsky, šlehán divokým jižním větrem, vždy stejně krásný tichý svědek dění v minulosti a záruka klidu v přítomnosti. Ostrov, kdelíbezné mořské panny společně s průhlednými křehkými lesními vílami a moudrými skřítky lesa ochraňují vzrostlé pinie a bdí nad neporušitelností všech ostrovních krás, skryty lidskému oku svými kouzly a tajemstvími.

 

Loď doplouvá do přístavu přírodního parku na sotrově Lokrum. Vítejte a nechte si o něm vyprávět. Nejnavštěvovanější ostrov v jižní Dalmácii, možná by bylo lépe ho nazvat ostrůvkem, neboť jeho plocha činí necelý 1 km2 pevniny. Leží východně od města Dubrovníku, z jehož přístavu jezdí podle jízdního řádu v poměrně krátkých intervalech motorové lodě, které na 700 m vzdálený Lokrum doplují během čtvrt hodinky. Jedinečný par s exotickými a subtropickými rostlinami a mimo Austrálii s největším eukalyptovám hájem.

 

 Téměř vždy pokrytý zelenou středozemní vegetací, v níž vynikají především halepské borovice a dub cezmínovitý, kouzelně rozkvetlé a intenzivně vonící magnólie, rostliny agáve a elegantně vysoké palmy. Právě pro své vzácné stromy byl Lokrum prohlášen lesní rezervací, i když se z původních zdejších lesů zachovala jen malá část. Ostrov je zajímavý rovněž po stránce geomorfologické. V jižním cípu najdete malé slané jezero pojmenované jako Mrtvé moře (Mrtvo more), 10 metrů hluboké, oblíbené koupaliště a častý býletní cíl. Pozor však na mořské ježky, doporučuje se vzít si do vody sandály.

 

Kousek od přístavu se skrývají před zraky návštěvníků zbytky benediktinského kláštera, postaveného v roce 1023 v románském slohu. Zemětřesením v roce 1667 byl vážně poničen a úplně opuštěn v roce 1798. Ze 16. století se dochoval jen kostelík Panny Marie (Navještejna) a kaple svatého Blažeje (Sveti Vlaho).

 

Na Lokrumu se údajně zachránil v roce 1191 při velké bouři na moři anglický král Richard Lví srdce při návratu ze svých křížových výprav. Jeho loď ztroskotala právě zde. V největším nebezpečí se král začal modlit k Panně Marii a prosil ji o pomoc. Přislíbil jí, že pokud ho zachrání, postaví k její poctě na místě záchrany chrám. Skutečným místem záchrany byl Lokrum, a proto se Richard rozhodl věrný svému slibu na něm postavit kostel. Vychytralí dubrovničtí městští radní, kteří právě uvažovali o postavení nové katedrály v Dubrovníku, viděli ve slibu krále příležitost, jak ušetřit spoustu peněz a chrám získat pro sebe. Snažili se ho proto ze všech sil přesvědčit, že bude mnohem moudřejší, poskytne-li peníze na vybudování mariánského chrámu přímo ve městě a ne na stranou ležícím, tehdy těžko dostupném ostrůvku. Jejich diplomacii se to nakonec podařilo, a tak byla ve 12. století postavena přímo ve městě katedrála za peníze anglického krále.

 

V roce 1859 koupil ostrov rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský (pozdější mexický císař) a nechal tu částečně na troskách někdejšího benediktinského kláštera vystavět půvabné letní sídlo, jehož součástí se stal postupně vybudovaný rozsáhlý park vzácných dřevin. Většinu z nich sem dal přivézt z Jižní Ameriky a z Austrálie a téměř všechny importované stromy a rostliny se plně aklimatizovaly.

 

Později se ostrov stal majetkem následníka rakouského trůnu Rudolf a po roce 1918 se stal jeho pánem král Alexander Karadjordjevič. Dnes je sídlem Biologického ústavu Chorvatské akademie věd a umění, jehož součástí je i muzeum významného dubrovnického vědce 18. stol. R. Boškoviče.

 

 Stejně jako Dubrovník byl i Lokrum v letech 1991-2 ostřelován kulomety barbarské srbské armády a hlavně děly všech kalibrů.

Válka je jediná potěcha panovníků, kterou může sdílet i prostý lid.

Ale stojí o ni právě ten prostý lid?

 

Nejoblíbenějším a nekrásnějším bodem ostrova je vyhlídková věž pevnosti Fort Royal, vybudována během napoleonských válek Francouzi, stojící na nejvyšším bodě ostrůvku (91 m. n. m.), ve 30. letech 19. stol. Doplněna tzv. Maxmiliánovou věží.

 

Zvuky ostrova postupně utichají a den se jen nerad chystá ustoupit noci, která krajinu brzy zahalí do tmy. Loď s posledními návštěvníky ostrova právě odplula a Měsíc se zakulatil do úplňku. Kdoví, možná tu zrovna dnes při jeho jasném tajuplném bledavém svitu budou tančit ostrovní víly spolu s prokletými dušemi benediktinských mnichů, kteří byli v 18. století vyhnáni ze svého kláštera a prokleli přitom celý ostrov a především ty, do jejichž vlastnictví by připadl. Temná kletba se vyplnila všem majitelům ostrova, kteří ho vlastnili až do druhé světové války.

Prvním z nich byl rakouský arcivévoda Maxmilián. Jeho smrtí 19. června 1867 před popravčí četou vojáků generála Juáreze kletba započala. Poté se tu majitelé rychle střídali až do doby, než Lokrum koupil Rudolf Habsburský, následník rakouského trůnu. Jeho záhadná tragická smrt 30. ledna 1889 v Mayerlingu jen potvrdila neblahou pověst. A do třetice: v Marseille byl zákeřně zastřelen 9.10.1934 majitel ostrova, jugoslávský král Alexandr.

Snad se touto trojí smrtí kletba vyčerpala. Ale tu nehmatatelnou přítomnost zracených mnichů, klapot jejich dřevěných sandálů a šustění kuten jako by tu člověk dodnes skutečně cítil.

Jejich dech se zachytil do větví a kořenů letitých stromů a listí dodnes ševelí modlitby benediktinů.      

 

     

 

© Cypyright text Iva Höllmüller  

Tento článek je možné v nezkrácené a neupravené podobě volně kopírovat a dále publikovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně aktivního odkazu zdroje www.reiki-oasa.cz.

Kalendář akcí

01.08.2019 00:00
 Reiki Drumming Dovoluji si Vám představit můj nový kurs reiki Drumming...

Kontakt

Reiki-oasa Iva Höllmüller 043-699 1908 4263 iva.hoellmueller@gmail.com